Miniatury: Světlo na mlhách

 

 

Světlo na mlhách

 

 

 

 

       Sestupuju traverzovou cestou k Wunderbachu. Hledám vhodný motiv, který bych vyfotil kamerou obskurou. Cestu pokrývají listy popadané na ni teprve nedávno, ty více zažloutlé, javorové, a temně kovové, bukové. Tam, kde nízké paprsky svítí přímo proti směru mé chůze, svítí jejich zvednuté okraje jak klobouky dam v hledišti. Žádná se v něm ani nehne, všechny strnuly uchváceny tou září.

       Našlapuju lesem a snažím se dorozumět se sluncem, které vytváří potřebné kontrasty. Nyní svítí nad mlhou, která zalévá údolí v podobě oslnivého moře. Hučí odtamtud Otava, jako by chtěla ozvučit oblačně klidnou hladinu. Pod cestou září v paprscích nad ležícím kmenem tlejícího smrku kapradina. Jak dlouho to bude trvat, než vložím do krabičky foto papír? Neposunou se za tu dobu stíny ostatních stromů tak daleko, že v nich kapradí pohasne?

       Sedám si na okraj cesty, připravuju si krabičku ve vaku, který jsi mi zhotovila. Zatím mlha vysílá zdola své zvědy v průsvitném šatu. Jsou to organizované tlupy, nebo pašeráci, solitéři, kteří pracují na vlastní pěst? Proplétají se mezi kmeny výš a výš, tváří se, jako by se nic nedělo, a svit slunce matní. I takové světlo je zajímavé, nepostupuje ostře z jedné strany, rozprostře se a odráží se od kapének na předmět, který bych rád zachytil.

       Jaké by to asi bylo, kdyby se celý prostor zaplnil světlem bez jasného zdroje, kdybych zachytil černé prázdno nejen v lese, ale i ve svém srdci? Ale zajisté, takové světlo přece v sobě nosím, jsi to ty, tvá věrná blízkost. Světlo je mi dáno jako příležitost. Ani ono není samozřejmostí, slunce se za pár hodin schová za protilehlým lesnatým svahem, nastane noc, ochladí se, louže se pokryjí krustou ledu, na které se vytvoří bublinky. Vida, i louže pod ledem se nadechuje.

 

 

 

***

 

 

 

       Celé hodiny zůstávám na dně samotného údolí na křižovatce cest u ohromné lípy s prasklou větví. Zarůstají tu ruiny jednoho z opuštěných stavení. Tady si přebíjím krabičku. Popojdu kousek odsud, exponuju, v plném slunci osm minut, v šeru uprostřed rozpadajícího se zdiva až tři čtvrtě hodiny.

       Z hloubi lesa se ozývají rány. Někdo tam střílí nejspíš z kulovnice. Nepoznám, odkud. Blíží se ke mně, či se ode mě vzdaluje? Čas je přibrzděn jemným předivem mlhy, která už tady zůstane až do večera. Objevila se tiše, zažehnávána mojí modlitbou. Ještě chvíli jí prosvítají shora kmeny, pak i ony se hrouží do nevýrazného, mlhou zhmotnělého prostoru A jak minuty plynou a já dpopocházím sem a tam, zraje ve mně pocit, že tu na někoho čekám. Ale na koho? To nevím, vím jen jedno, že nikdo nepřijde. A tohle je úzkost, kterou přináší samota. Člověk už nemá oporu v tom, kdo mu byl blízký, kdo jej doprovázel. Ztratil místo, kde zakotvit. K čemu je lodi kotva spuštěná na její vlastní palubu?

       V trávě se zvolna zjevují pěšinky vyšlapané zvěří. Když jsem sem přišel, nevšiml jsem si jich. Neviděl jsem ani zajímavé odstínění kamenných bloků s jednou stranou dotýkanou matnou září, druhá je pokryta syrovým stínem přiléhajícím z hloubi lesa. Objevuju záhadné zrezavělé hrnečky a části nástrojů, vidlí, zbytků skel. Vzpomínám s těmi dávnými pomocníky na jejich i své vlastní dětství. Je to paměť dotýkaná tolika dlaněmi. Náhle nenápadný vánek shodí list jabloně, co bojuje s mechy o život. Strom, který musí zápasit o vlastní existenci, nemá ani pomyšlení na vlastní plody. Ale dávná touha po plodech dál žije v podvědomí jabloně. Nevidím je, přesto jsem přesvědčen, že se někde na větvích ukrývají poslední zčernalá a scvrklá jablíčka. Na jazycích zbylých listů se objevují krůpěje a z pavučiny visí špendličí.

       Během delších expozic bloudím okolo jak netrpělivý milenec. Přeskakuju mokřiny a pak stojím na břehu potoka. I proud vody rozpráví se světlem svými tekutými zrcadly, místy odráží zář oblohy, jinde – zdá se – vyzařuje své vlastní světlo. Vracím se ke zdi bývalého stavení. Na vrchu zděných sloupků se usadila kapradina, teď už zrezavělá a povadlá, visí jako podivné paví vrkoče, odložené ozdoby karnevalových paraplat. Pečlivě naskládané kameny se brání kořenům, které v nich našly oporu a samy ji tak znejišťují. Tam, kde kámen vypadne, visí ve vzniklém otvoru jakési kořenové kapiláry, celé jejich závěsy i s hlínou, kterou si snad strom vynesl do zdiva odněkud ze země. Mrtvé tu vzdoruje životu, zvyk se brání neodbytnosti věčné změny. A tak vše je pomíjivé a vytváří věčnou kompozici, která nikdy nezíská svoji definitivní podobu.

       Rozpadávání se děje jen z vůle času. Trpělivost je tu silou, která unáší můj život k cíli. Možná jsem si ho nevybral, ale až ho poznám, bude mít smysl. Trpělivosti mohu jít naproti i proti času, vystoupit z chaosu života třeba večerním štupováním ponožek, pomalým úklidem bytu, pečlivým zaléváním květin, zasypáním krmítka čerstvými slunečnicovými semínky, hlasitým předčítáním povídky před usnutím nebo mohu jako s tebou strávit pokojný večer pečlivým bílením předsíně. Několikrát jsem se v úzkostných stavech držel takových činností jako zábradlí.

 

 

 

***

 

 

 

       „Jak na vás nyní působím?“ ptám se mohutných smrků, z kůry strhaných souší a keřů „Mluvím jako člověk rozumu zbavený, byť člověk, který se mistrně ovládá? Vysílám své věty do těchto pustin jako myšlenky dobře obeznámené s temnotou, osvědčené úvahy? Mám odvahu přijmout v tomto údolí nabídku nového začátku? Tolik jsme se toho naučili, dokud jsme ještě měli čistá srdce a neprožili jsme pokoření naší vlastní opatrností.“

 

 

 

Text a foto pořízené camerou obscurou Roman Szpuk  

 

 

{gallery}Jitka/listopad/svetlo{/gallery} 

 


  

MINIATURY Romana Szpuka 2019: 

1. Posed u Modravy 
2. Výstup na Stožec
3. Dlouhé zimní noci  
4. Předjarní povídání  
5. Jarní vítr 
6. Náušnice paní Zajícové
7. Soumrak na Šeravě 
8. Hle, dělám věci nové 
9. Fragmenty
10. Kohout 
11. Svár zimy a jara
12. Jepičí láska
13. Hadí vrch
14. Voda, voda
15. Čtení v kavárně na Dvorku
16. Cesty nevyzpytatelné
17. Pouť po Českém středohoří
18. Svatá petflaška
19. Socha Mír
20. Kouzlo červnových večerů
21. Polonina, Svidovec
22. Světlušky, červencové mrazy a pout
23. Čas patří jen hodinám
24. Výstup na Goverlu a Popa Ivana Černohorského 
25. Quasi una Fantasia
26. Proměny
27. Sociálka
28. Bouře nad Gabrétou
29. Chamtivci
30. Tiché vytrvalé rytmy 
31. Noci, jimiž nezní žádné rozkazy
32. Rázem jsme všichni vzhůru 
33. Přízemní mlha
34. Höllbašský vodopád
35. Dušičková spektra
36. První doteky ledu
 
 

 


 

MINIATURY Romana Szpuka 2018 : 

1.  Loučení s Friederike
2. Krátká zastavení   
3. Oheň tání 
4. Nesouvislý dialog  
5. Něžné objetí
6. Mráz a srdce
7. Tichá křídla
8. Co si myslí planety 
9. Bezejmenný potok
10. Pouť okolo andělky 
11. Město je jiné
12. Osamělci 
13. Staří a mladí 
14. Zpáteční cesta 
15. Chodím furt v pantoflích 
16. Toto místo 
17. Celé jaro  je erotické  
18. Na Brantlově dvoře
19. Socha Rodina 
20. České středohoří a Šumava 
21. Hýlové a blesk  
22. Bělásek a děti  
23. Omývání barev 
24. Bolest křídel  
25. Slunovratova noc 
26. Květina nezradí svůj květ
27. Barvy čaje  
28. Ještěrčin ocásek 
29. Střet dvou vášní 
30. Zatmění  
31. Pavlínka
32. Perseidy 2018
33. Sarančatům sklaplo
34. Prokletí milenci 
35. Zanechávaje příbytek otevřený  
36. A měla jsem tě ráda? 
37. Vážka rudá 
38. Kohlschachten  
39. Na cello hraješ 
40. Zlatá a černá 
41. Panta rhei
42. Palvínov a Vatětice
43. Říjnové květy jahod 
44. Vratká lávka slov 
45. O solitude 
46. Listopadové toulky 
47. Zasněžené město 
48. Přebrodit Křemelnou
  

 

 
MINIATURY Romana Szpuka 2017 : 
 
1. Uplakaný čert
2. Hrušky 
3. Vánoční vzpomínka 
4. Co všechno ten nástroj dovede
5. Nešahej na ten sníh 
6. Otto Hrdin
7. V údolí Losenice  
8. Pavoučice sněžn 
9. Šla Kačenka podle vody
10. Vzpomínka na Krýmuse
11. Mrazivá noc na Perle pod Jezerní slati
12. Letící oblaka
13. Pan Kodýdek
14. Cesta pulsu
15. Život a smrt
16. Deštníky
17. Poklady
18. Krucifix
19. Velikonoční vejce
20. Koza v kapli
21. Kolečka vypálené trávy 
22. Boubínská noc 
23. Ovečky
24. Bratři Kazarovi  
25. Domov
26. Táta 
27. David je fatalista
28. Noční bouřka na Boubíně 
29. Fenka a okoun
30. Duha 
31. Cestou z Najmanky na Radost 
32. Žluna 
33. Rehabilitace
34. Bez střechy
35. Jako bílý šátek 
36. Nepoučitelní 
37. Dobršská brána 
38. Hvězdy a psík 
39. Malá ťapkající holčička 
40. Zářijové plody 
41. Buchingerův dvůr  
42. Pouť na Luzný 
43. Jaké má oči?  
44. Nejmanka u Hrbu  
45. První sníh  
46. Úplňková noc 
47. Jepice 
48. Herwart a Empedokles 
49. Dálky na dosah 
50. Lidská zima
51. Gráve Gabréta 
52. Flöhturm 
53. Blízkosti opuštěných 

 {jcomments off}