Miniatury: Sklo

  

Sklo

 

 

       Dopoledne jsem si užil vnoučata, obešel jsem s nimi trojí hřiště, pískoviště, houpačky a kolotoče, seděl jsem na lavičce a vida:

 

Deštivý květen –

lavičkou prorůstají

kopřivy.

 

 

       Odpoledne jdu do nemocnice na návštěvu. Cestu mi nečekaně zkřížil Honza s vnoučaty Beníkem a Jindrou. Nabídl mi, že mě s dětmi doprovodí, aby se maminka potěšila s pravnoučaty. Volám sestře, odpovídá mi, že nemá instrukce a že se nemůže dovolat vrchní sestře, nakonec připustí, že bych maminku mohl přivézt ke skleněným dveřím, aby se na ně mohla podívat alespoň skrze to sklo.

       Tlačím maminku na vozíku ke vchodu. Kolikrát mě prosila, aby mohla vidět maličké, konečně tedy na ně hledí jak na němý film. Připomenu si ptáky, kteří několikrát v letu vrazili do skla velkých oken na verandě naší meteorologické stanice. Někteří přežili, jiní ne. Jak nás neviditelná překážka může zmást. Sklo je čiré, nebrání výhledu a přece.

       Jde kolem jeden z pracovníků nemocnice.

       „Přišlo-li na návštěvu pravnouče, je třeba otevřít dveře,“ tvrdí a dodává nám, zkroušeným pocitem viny, odvahu.

 

 

***

Krystal 

        Ve vimperském kostele probíhá adorace. Hodina relativního ticha mi přijde vhod, nebýt horlivých věřících, kteří se předvádějí, do jakých krásných slov dokážou obléknout své myšlenky.

Jedna žena se modlí: „Ty jsi světlo. Chvála tobě, Pane.“

Odpovídám v duchu: „Ty jsi temnota. Chvála tobě, Pane.“

       I tady vidím před sebou sklo. Průhledná tabule stojí mezi mnou a svatostánkem, je ukotvená v linii vedoucí podél stojanu mikrofonu vzhůru k navazujícím sloupům oltáře. Je dokonale průsvitná, takřka nepostřehnutelná, nijak mé vidění nedeformuje, a přece zůstává překážkou.

 

 

***

 

 

       Kousek za Volyní jdeme na lov krystalů křemene. Jsme čtyři, Míra, nadšený šutrolog a Beníkův děda z druhé strany, syn Olda, vnuk Beník a já. Stoupáme podél brázd pole vzhůru k lesu, na jehož okraji svítí několik bříz. Z hlíny vykukuje klíčící kukuřice. Pod nohama se nám objevují bílé kamínky, některé z nich jsou zbarvené dorůžova, jiné zase průsvitné jak sklo. Tu a tam se objeví krystal, často bohužel rozbitý zemědělskými stroji.

       „Nejlépe se sbírá po dešti,“ říká Míra. „Voda kameny omyje, hned jsou vidět.“ Daleko, až u lesa se na jednom místě shlukuje pět či více krkavců. Co tam nalezli? My se k našim nálezům jen shýbáme. Zatím se zatahuje a blíží se k nám dešťová přeháňka, zahaluje svým závojem vzdálené hory, aleje a lesy a jiná pole. První kapky dopadají mezi nás.

„Na mě prší,“ hlásí Beník.

„Na mě taky!“ odpovídám nadšeně.

       „Hlavně babičce neříkej, že ti byla zima,“navléká Míra Beníka do svého velikého zeleného svetru.

       Hněď pole tmavne, řídká zelená barva rašící kukuřice v řádcích šťavnatí, leskne se. Spousty krůpějí dopadají neslyšně do hlíny, omývají skryté drúzy, jak by z těch srostlin věží stahovaly opony, poblíž padají rychleji, v dáli jemněji, hustěji a pomaleji. Rodí se drapérie prostoru v dešti či ve zvlněném poli? Kdosi roztříštil tolik skleněných tabulí spuštěných z mračen až k zemi, střípky zněžněly v krůpěje, kraj se jimi rozvírá jako se modlitbou rozšiřuje svatyně. A vše je ve svém snášení se nadnášeno, jak píše svatý Jan od Kříže o duši v Boží náruči: „A tak třebaže kráčí krokem Božím, nepociťuje chůzi.“

       Stále ještě jdeme polem, náhle mokrá hlína se nám lepí na boty a jak nadále hledáme krystaly, prší nám na zátylky.

 

 

Text a foto : Roman Szpuk

 

 


 

 

 

MINIATURY Romana Szpuka 2021

 

1. Silentio
2. Ohnuté břízky
3. Čandra
4. Stín túje se blíží
5. Klaperl
6. Na Vaydě
7. Schätzenwald
8. Sen o kapli Zmrtvýchvstání
9. Velikonoční mříže na Šumavě
10. Tmajemství
11. Bílé pírko
12. Březová voda
13. Černá strž
14. Vítr potěžkává přeháňku

 

 

 


 

 

 

MINIATURY Romana Szpuka 2020:   

 

1. Tchořovické rybníky
2. Propustk
3. Kreslí a chechtá se
4. Tekuté písky
5. Čtyři úplňky
6. Vzpomínka na Lnáře
7. Vidoucí
8. Únos Sněhurky
9. Vločky a vlaštovky
10. Chlapeček a dálka
11. Ohnivec šarlatový
12. Boliaboliaboliaboli
13. Vodní mlýnky
14. Velký vůz
15. Pokušitelé
16. Třinácté komnaty skal
17. Jen mouchy, kovové a tlusté, to stihly
18. Świetliky
19. Princip propasti aneb noc na Plačlivô
20. První z listů
21. Nesmělé světlo
22.  Inverze
23. O čtení
24. Lidi budou klidnější
25. Když už nemůžeš, přidej!
26. Zmrzlý čaj na Milešovce
27. Malířka a převozník

 


 


MINIATURY Romana Szpuka 2019:
  
 

 

1. Posed u Modravy 
2. Výstup na Stožec 
3. Dlouhé zimní noci   
4.Předjarní povídání  
5. Jarní vítr  
6. Náušnice paní Zajícové 
7. Soumrak na Šeravě 
8. Hle, dělám věci nové 
9. Fragmenty 
10. Kohout  
11. Svár zimy a jara 
12. Jepičí láska 
13. Hadí vrch 
14. Voda, voda 
15. Čtení v kavárně na Dvorku 
16. Cesty nevyzpytatelné 
17. Pouť po Českém středohoří
18. Svatá petflaška 
19. Socha Mír
20. Kouzlo červnových večerů
21. Polonina, Svidovec
22. Světlušky, červencové mrazy a pout
23. Čas patří jen hodinám
24. Výstup na Goverlu a Popa Ivana Černohorského 
25. Quasi una Fantasia
26. Proměny
27. Sociálka
28. Bouře nad Gabrétou
29. Chamtivci
30. Tiché vytrvalé rytmy 
31. Noci, jimiž nezní žádné rozkazy
32. Rázem jsme všichni vzhůru 
33. Přízemní mlha
34. Höllbašský vodopád
35. Dušičková spektra
36. První doteky ledu
37. Světlo na mlhách
38. Zdivočelé fotografie
39. Flák srnčího
40.Čarovné mávátko 
41. Hořící srdce

 


 

 

 

MINIATURY Romana Szpuka 2018 : 

 

1.  Loučení s Friederike
2. Krátká zastavení   
3. Oheň tání 
4. Nesouvislý dialog  
5. Něžné objetí
6. Mráz a srdce
7. Tichá křídla
8. Co si myslí planety 
9. Bezejmenný potok
10. Pouť okolo andělky 
11. Město je jiné
12. Osamělci 
13. Staří a mladí 
14. Zpáteční cesta 
15. Chodím furt v pantoflích 
16. Toto místo 
17. Celé jaro  je erotické  
18. Na Brantlově dvoře
19. Socha Rodina 
20. České středohoří a Šumava 
21. Hýlové a blesk  
22. Bělásek a děti  
23. Omývání barev
24. Bolest křídel  
25. Slunovratova noc 
26. Květina nezradí svůj květ
27. Barvy čaje  
28. Ještěrčin ocásek 
29. Střet dvou vášní 
30. Zatmění  
31. Pavlínka
32. Perseidy 2018
33. Sarančatům sklaplo
34. Prokletí milenci 
35. Zanechávaje příbytek otevřený  
36. A měla jsem tě ráda? 
37. Vážka rudá 
38. Kohlschachten  
39. Na cello hraješ 
40. Zlatá a černá 
41. Panta rhei
42. Palvínov a Vatětice
43. Říjnové květy jahod 
44. Vratká lávka slov 
45. O solitude 
46. Listopadové toulky 
47. Zasněžené město 
48. Přebrodit Křemelnou

 


 

 

 

MINIATURY Romana Szpuka 2017 :    

 

1. Uplakaný čert
2. Hrušky 
3. Vánoční vzpomínka 
4. Co všechno ten nástroj dovede
5. Nešahej na ten sníh 
6. Otto Hrdin
7. V údolí Losenice  
8. Pavoučice sněžn 
9. Šla Kačenka podle vody
10. Vzpomínka na Krýmuse
11. Mrazivá noc na Perle pod Jezerní slati
12. Letící oblaka
13. Pan Kodýdek
14. Cesta pulsu
15. Život a smrt
16. Deštníky
17. Poklady
18. Krucifix
19. Velikonoční vejce
20. Koza v kapli
21. Kolečka vypálené trávy 
22. Boubínská noc 
23. Ovečky
24. Bratři Kazarovi  
25. Domov
26. Táta 
27. David je fatalista
28. Noční bouřka na Boubíně 
29. Fenka a okoun
30. Duha 
31. Cestou z Najmanky na Radost 
32. Žluna 
33. Rehabilitace
34. Bez střechy
35. Jako bílý šátek 
36. Nepoučitelní 
37. Dobršská brána 
38. Hvězdy a psík 
39. Malá ťapkající holčička 
40. Zářijové plody 
41. Buchingerův dvůr  
42. Pouť na Luzný
43. Jaké má oči?  
44. Nejmanka u Hrbu  
45. První sníh  
46. Úplňková noc 
47. Jepice 
48. Herwart a Empedokles 
49. Dálky na dosah 
50. Lidská zima
51. Gráve Gabréta 
52. Flöhturm 
53. Blízkosti opuštěných 
54. Miniatury: Čtyři úplňky
55. Świetliky 
56. Kometa Neowise

 


 

 {jcomments off}