1

Ještědman a vládce Šumavy

Dvakrát Jiří Mánek – Ředitel Šumavy a Ještědman vyrazili na Plechý

2

Jiří Mánek a Jiří Mánek – Ještědman – muž který byl 2100 krát na Ještědu a ředitel Národního parku Šumava. Dva muži se shodným jménem vyrazili dnes na vrchol Plechého – nejvyšší hory Šumavy.

 

Délka trasy zhruba 4 kilometry, převýšení asi 320 metrů. Plešné jezero – Plechý. Přesně podle jeho gusta. Takové jsou vlastnosti trati, kterou si Jiří Mánek dává jako zákusek téměř každý den – trasa od horní stanice lanovky v Liberci na vrchol Ještědu. V tomto ohledu je absolutní světový rekordman – tuto trasu zdolal 2100 krát. Jiří Mánek začal s výstupy na Ještěd v roce 2006. Od té doby na něj chodí téměř každý den, někdy i vícekrát. „Denní maximum mám osm výstupů. Nejrychlejší čas je 33 minut,“ uvádí.

V televizním zpravodajství a v novinových článcích si za poslední rok všiml, že se v nich často objevuje jeho jmenovec – ředitel Správy Národního parku Šumava Jiří Mánek. Proto se na Šumavu rozhodl vyrazit, během pátečního dopoledne mu dělal společnost i jeho jmenovec ředitel.

3

 

Jiří „Ještědman“ Mánek strávil zhruba deset let v zahraničí, pracoval jako architekt na stavbě továren v Africe. Vylezl na Kilimandžáro, má rád náročné horské túry. Bývalé Československo má sježděné křížem, krážem, jen Šumavu zatím vynechával. Po včerejšku toho litoval. „Rád bych se na Šumavu vrátil co nejdříve znovu. Je opravdu nádherná,“ říká liberecký Jiří Mánek. Na Plechý bez problémů vyšel, i když je po operaci obou kyčelních kloubů. „Nahoru se mi jde dobře. Horší je to pro mě dolů,“ doplňuje. Na vrcholu Plechého navíc z hlavy složil z hlavy krátkou báseň, kterou napsal do návštěvní knihy na vrcholu.

4

 

Nemáme sněžnice ani běžky, vyrazili jsme pěšky. Došli jsme bez známek zjevné únavy. Ještědman plus vládce Šumavy.“

I ředitel správy šumavského parku je velký sportovec, dlouhá léta závodně běhal na lyžích. „Obdivuji jeho vitalitu a elán. Také bych chtěl za třiatřicet let takhle vypadat,“ uvádí čtyřicetiletý Jiří Mánek.

Oba během výšlapu rozprávěli o přístupu k asanaci kůrovcové kalamity na Šumavě. „Shodli jsme se, že je nutné najít rozumný kompromis. Kůrovec se určitě ale nesmí pustit z dohledu,“ tvrdí oba shodně.

Během vycházky zjistili, že by mohli být příbuzní. Rodina otce ředitele Mánka pochází ze severních Čech z obce Tatobity u Semil, stejně tak odtud pochází část rodiny Ještědmana Mánka.

5

 

Musíme ještě více popátrat v našich rodokmenech, ale příbuzenská vazba zde bude určitě,“ uzavírá Ještědman.

 

(TZ NP a CHKO Šumava, P. Pechoušek)